Studie se zabývá sociální prací v kontextu církevních pomáhajících organizací. Vychází ze skutečnosti, že se sociální práce v těchto organizacích rozchází se základními principy, které by měly být sociální práci inspirované křesťanstvím vlastní. Místo kritického pohledu na stávající struktury společnosti, rozdělní zdrojů a moci, který má své teologické opodstatnění i historické paralely, usilují současné církevní pomáhající organizace většinou o co největší participaci na systému sociálních služeb. Od toho se pak odvíjí jak orientace na určité cílové skupiny sociální práce, tak i volba metod a technik práce s těmito skupinami. Orientace na zmocnění klienta, která odpovídá lidské důstojnosti, a kritika nespravedlivých struktur, které jsou příčinou většiny problémů klienta, jsou obětovány za cenu paternalistického přístupu ke klientovi a konformity se systémem financování sociálních služeb. Na závěr se proto studie snaží načrtnout základní principy strukturálně kritické sociální práce v církevních pomáhajících organizacích.
Vyšla ve Sborníku vědeckých textů z konference XII. Hradecké dny sociální práce „Sociální práce v nejisté době“, Hradec Králové 2. až 3. října 2015.
Plný text najdete zde na s. 36-45.